Historie hasičů v Sobotce

Od roku 1949 do roku 1960 patřila Sobotka do mnichovohradištského okresu a od roku 1950 vstoupil v platnost nový požárnický zákon č. 62, který rozlišoval místní požární sbory řízené národními výbory (tedy i v Sobotce byl velitel jmenován MNV a nebyl volen) a místními jednotami Svazu československého hasičstva, později Československého svazu požární ochrany. Ustavující schůze této MJ ČSPO se konala 1. dubna 1951, předsedou byl zvolen František Horčík. V dalších letech pracoval v čele jednoty osvědčený kádr lidí, kteří se navzájem často střídali ve funkcích. K dosavadním funkcionářům přibyli Václav Mach, Václav Šefr, Ignác Humaj, Josef Samšiňák, Josef Bázler, Vlastimil Novák, Stanislav Donát, Jan Sedláček, Josef Rejman aj.

Jednota se zúčastnila četných soutěží se střídavými výsledky (třeba v roce 1952 bylo soutěžní družstvo 1. v okrese a 4. v Libereckém kraji). Hodně času zabraly protipožární hlídky a prohlídky, starost o dorost, dozor při tanečních zábavách i práce zábavního výboru při organizování merend a jiných podniků. Začíná také tradice zajímavých zájezdů, při nichž účastníci poznali např. Jizerské hory (1952), Železný Brod (1957), Orlík (1958), Kutnohorsko (1959) aj. Finanční situaci jednoty vylepšoval sběr železného šrotu. Od roku 1958 se také jednalo o výstavbě nové požární zbrojnice, k níž mělo dojít na Pečově zahradě.

V roce 1960 při územní reorganizaci připadla Sobotka a okolí opět k jičínskému okresu. Práce jednoty pokračovala nerušeně dál, velké úspěchy dosahovalo žákovské družstvo (1962 v Hořicích a na krajské soutěži v Pardubicích aj.). Ve výzbroji byl stále Mercedes, Tatra 805, od roku 1964 cisterna ASC, PS 8 a PS 12 s upraveným závěsným vozíkem. Místo neuskutečněné výstavby nové zbrojnice se věnovaly tisíce brigádnických hodin vylepšování zbrojnice staré (úprava prostor, topení, omítky atd.). Klubovnu měl sbor od roku 1965 dočasně na náměstí vedle kina. I kulturní činnost stále rostla, na zájezdech zajeli sobotečtí požárníci na Karlštejn (1960), na Náchodsko (1965), na Moravské Slovácko (1968 na dva dny), Kutnohorsko a Dvůr Králové (1970), Olomouc (1971) atd.

K běžné činnosti - cvičení, školení, požární hlídky, žňové hlídky, prohlídky domů a provozoven, sběr železa, brigády, zkoušky hydrantů aj. přibyl i požární dozor při autokrosových závodech Svazarmu nad Čálovicemi. K funkcionářskému kádru přibyli Josef Horčík, Václav Jirků, Josef Drázský, Antonín Šuler, z mladších Jaroslav Svoboda, Karel Folprecht a Stanislav Tlášek. Václav Bašus a Oldřich Černý byli vyznamenáni pamětní medailí k 50 letům republiky v roce 1968. Téhož roku byl ČSPO reorganizován na federativním základě, takže vznikl Český svaz požární ochrany. Počet členů se stabilně udržoval kolem 60. Od roku 1968 byl placen stálý garážmistr a údržbář.

Spolehlivou práci prokazovala jednotka při různých menších požárech, kterých bylo každý rok několik, zvláště v lesích, u železniční trati a v provozovně Izolu v Sobotce. V roce 1971 zasahovali požárníci úspěšně i při průtrži mračen v Sobotce 4. června a při požáru Ulrichova hotelu v Mladějově.

Do vedení organizace přišli další mladí: Jiří Mládek, Vladimír Dostál, Jiří Stolín, Josef Samšiňák ml., František Huňát, Miroslav Nedvěd, Václav Svoboda, Vladimír Chrpa a Karel Zakouřil. Přibyly další úspěchy v práci s mladými ve hře Plamen a při získávání odznaku Mladý požárník, mezi našimi členy jsou dárci krve. Byly dokončeny úpravy ve zbrojnici a v klubovně, užívané od roku 1983.

V roce 1981 jsme dostali novou Tatru 138 - CAS 32, čímž se opět zlepšila naše akceschopnost. Z větších požárů jsme likvidovali v roce 1974 požár v Technolenu na náměstí a v roce 1979 jsme zasahovali 25. listopadu při požáru hotelu Beseda, kdy se však projevil nedostatek vody a neměli jsme možnost použít dýchacích přístrojů. Ostatní zásahy byly u menších požárů hlavně mimo město - např. v roce 1982 8x. Pořádali jsme rovněž okresní sjezd mladých požárníků 31. 5.- 2. 6. 1974, zúčastňovali jsme se všech okresních požárnických akcí i akcí sousedních organizací (1982 okresní sjezd v Markvarticích, ukázka naší techniky v Dolním Bousově, kdy obě sousední jednoty slavily 100 let trvání).

Na úseku kulturních akcí byla v Sobotce obtížná situace, neboť se rekonstruovala sokolovna. Tak třeba merenda se v roce 1977 konala na Podkosti, o rok později v Mladějově. I místnost pro výroční členskou schůzi se někdy těžko hledala, a tak jsme ji měli v roce 1980 v Libošovicích a v dalším roce ve Lhotě Staňkově. Samozřejmě pokračovaly zájezdy za poznáním krás naší vlasti (1974 Jižní Morava, 1979 Fulnek, 1982 Praha atd.). Merenda 27. 2. 1983 v sokolovně byla zase pro několik našich členů přerušena houkáním sirény a výjezdem k požáru chaty na Nebákově. Konaly se i přátelské fotbalové zápasy mužstva našich členů.

Při brigádnické činnosti jsme se kromě úprav zbrojnice a sběru železa podíleli na stavbě mateřské školy, na sázení stromků, pomáhali jsme ve Frutě, při demolicích ve městě, při autokrosech aj.

 Předchozí strana           Následující strana